17. července 2017

Challenge Roth 9.7.2017

Rozhodl jsem se zopakovat si zábavu jménem dlouhý triatlon. A protože beru jen top podniky, tak volba byla jasná - jeden z nej evropských a asi i světových triatlonů, v německém Rothu. A byla to móóóc dobrá volba. Snad se mé zkušenosti budou někomu v budoucnu hodit.





Registrace
Už si úplně přesně nepamatuju, co to byl za bláznivý nápad, asi jsem chtěl mít před sebou nějakou pořádnou výzvu. Ona už registrace je "něco". Do pěti minut je vyprodáno. Registrace byla taková "divná". Nejdřív mě to hodilo na německou registraci, kde mě to nechtělo zaregistrovat. Tak znova, mezinárodní. Odesláno. Ale žádný potvrzovací email nepřichází. Nakonec s delším zpožděním přišel. Takže první krok mám úspěšně za sebou.

Ubytování
Dalším krokem je zajištění ubytování. Pořadatel nabízí zdarma kemp - louku hned u startu. Ale před takovým podnikem se chci pořádně vyspat, a stan není to pravé (pod stan bych se klidně vypravil, ale ne na dlouhý triatlon). Možnosti ubytování jsou v okolí dost bídné. Vše navíc "komplikuje" rozdílné místo startu a cíle. Nakonec volím variantu půjčení karavanu. Zajištěno už začátkem února.



Trénink
Vytáhl jsem si staré plány z Klágenu, chytrou knihu "Bible triatlonisty", vytiskl si různé tabulky...ale trénink nějak nešel. Chvíli to bylo lepší, chvíli horší. Pořád jsem se do tréninku nemohl pořádně obout. Tréninkový denník před Klágenem jsem zde pravidelně uveřejňoval, ale tentokrát to radši neudělám. Nebyl by to pěkný pohled. Sice jsem toho dost naplaval, našlapal a naběhal, ale celkově nic moc. Testovací závod Krušnoman ukázal mezery na kole, Interval HIM v Račicích zase v běhu. Vzhledem k časovému limitu 15 hodin, jsem měl větší a větší obavy, jestli Roth dokončím včas.

Před startem
S karavanem, který díky svátku, musím vyzvednou už 4.7., volíme delší cestu. Šumava. Středa česká strana, čtvrtek německá strana - Bavorský les. Příjemné zpestření. Na místě jsem už ve čtvrtek večer. Nekempuju na pořadatelské louce, ale kousek vedle v "kempu" u Rothsee. Už ve čtvrtek je tady celkem plno. Nějaké místečko se naštěstí ještě našlo.
V pátek ráno mám v plánu společný výběh s J.Frodenem. Ráno je ale zataženo, prší, tak to vypouštím (sorry Michale :-) ). Po poledni jedu na kole do Rothu na registraci. Ta je rychlá, skoro bez fronty. Okouknu stánky, jestli něco nutně nepotřebu, ale nic mě nezaujalo. V oficiálním Challenge shopu vyzvedávám šikovný účastnický batoh. Okukuji, co mají, připravený utratit nějaký peníz. Ale nabídka je dost bídná. Nakonec kupuju jen kšiltovku. Jinak tady nebylo za co utrácet.
V sobotu ráno oficiální plavání v kanálu, pak kolo do depa. Jdu hned zkraje, bez fronty. Pozn. - odpoledne, okolo druhé, byla fronta do depa hoooodně dlouhá, tak radši dříve. Kontrola je fakt přísná. Kolo prohlíží ze všech stran, zkoumají přilbu jestli není prasklá...komisař se ptá jak je stará. Sám to přesně nevím, mám sklerózu, tak říkám, že 2 roky. Asi správná odpověď, pouští mě. Už jsem to četl dříve na jiném blogu, kupní síla němců je někde jinde. V depu to je samý karbon, skoro všichni mají výbavu jak profíci. Moje silnička Fuji z Hervisu za cca 17 tisíc Kč se tady vyjímá. V duchu si říkám "Je to v nohách". Ale stejně jim ty stroje trochu závidím.

Koukněte do výsledků na číslo 3367 a porovnejte se mnou :-)
Odpoledne briefing. Nevím koho napadlo udělat samostatný ve španělštině, samostatný ve francouštině. Ale společný německo/anglický. Lidí jak na Václaváku, ve stanu jak v sauně... Informační hodnota nulová. Jen přečetli informace z oficiálních propozic. Krátká zmínka o nebezpečných místech na trati zazní, ale že by to ukázali na mapě? Proč? Po necelé hodině mě to přestalo bavit a mizím. Ztracený čas.

Race day
Startuju v poslední vlně, tak nemusím moc spěchat. Most přes kanál je plný diváků, břehy jsou taky plné lidí, zrovna startují profíci. Tolik lidí jsem na žádném závodě neviděl. Začíná mě přepadat zvláštní pocit, za chvíli budou koukat i na mě...


Všude mraky diváků. Po mostě jsem měl problém přejít...
Chvíli lelkuju, sním nějakou musli tyčinku, zkontroluju kolo (depo je normálně otevřené), a pomalu se převlíkám do neoprenu.

Plavání
Startuju zezadu, nemá cenu abych se dral někam dopředu. Nasazuju lehké tempo, abych vydržel ty skoro čtyři kilometry. Dlouhý klidný záběr, trpělivá ruka...šetřím nohy, protože mě při tréninku plavání často chytá křeč do lýtek. Tady by to bylo nepříjemné. Jako navigaci pro rovné plavání používám břeh. To je obrovská výhoda. Otočka u mostu, mám za sebou necelou třetinu. Plave se mi dobře. Stále se snažím držet techniku, dlouhé záběry, boky...

Pocitově OK, ale podle fotek...nic moc. Záběr by šel, ale to dýchání...HRŮZA. Mám co vylepšovat.
 Jsem zpět u startu. otočka u zdymadla a hurá do cíle. Pocit z plavání super. Z vody lezu bez problémů, křeče nebyly, obvyklé motání hlavy není. Pohoda. (Michal tohle okomentuje, že jsem se flákal)



Depo 1
Beru pytel, ve stanu neopren dolů, jde to lehce. Všude dobrovolníci, pomáhají...jsou super. Před stanem nabízí gel, beru. I mazání opalovacím krémem nabízí. Super.

Kolo
Beru svůj super stroj a jdu na to. Podle hodin mám po plavání super čas. Udělal jsem si menší náskok na kolo. Protože mě dost straší časový limit 9:30hod na plavání + kolo. Kolo je od počátku takové divné. Jako v mém podání. Profi cyklista by řekl "Dneska jsem neměl nohy." Nejede to, nechce se mi lehat do hrazdy...profil je nahoru dolů, ale ty stoupání vetšinou skoro nejsou vidět. Jedu 20km/h, více to nejde, mám pocit, že je to rovina, ale je to mírně do kopce.

Takto ve hrazdě jsem moc času nepobyl.
Kolem trati plno povzbuzujících diváků, super atmosféra. Na občerstvovačkách se pořádně krmím, střídám gel a energy tyčinky. Občas přihodím i banán. Není žádné teplo, tak ionty a vodu jen tak lehce. Přichází Solar hill. To je fakt něco. Mraky povzbuzujících diváků, jedu v metr široké uličce. Nelhali, že je to jak na TdF. Neopakovatelné.

Solar Hill...no comment
Já a Solar Hill...no comment
Mezičas do druhého kola něco přes 3 hodiny (nezmáčknul jsem si mezičas na cyklokomputeru). V půlce druhého kola toho začínám mít dost. Nedovedu si představit, že mám před sebou několik desítek km kola a pak ještě běh. Solar hill podruhé, diváků je podstatně míň, ale ti co zbyli fandí. Když projíždím kolem startu, tak asi začaly pracovat endorfiny. Najednou mi to jede. Posledních 10km je mírně z kopce, kolo jede samo. Čas kola vypadá že bude lehce přes 7 hodin. Což není špatné. Roth...depo...hurááááá.
Pozn - trať cyklistiky je lehká, kopce jsou spíše mírnější. To jen mi to nejelo.

Kolo mám za sebou...konečně

Depo 2
S velkou radostí odevzdávám kolo (tady je ukládají pořadatelé), dostávám pytel s běžeckou výbavou. Oplachuju si obličej vodou, beru Speed8. Dobrovolnice nabízí mazání opalovacím krémem. To nepotřebuju. Ale mají i vazelínu. Mažu si vnitřní strany paží a podpaží, to mě pří delších bězích trápí. A jde se na to...

Běh
Nohy trochu cítím, ale běžet se dá. Podle mezičasu mám na maraton skoro 6 hodin, to bych měl stihnout v limitu. Běží se mi dobře. Moc dobře. Aspoň pocitově, nemám představu o čase. Na občerstvovačkách pokračuju ve žranici. Střídám gel a ionty. Občas zkusím i meloun, ale ty mají nějaké hnusné. Na otočce na 5.km vidím povědomou tvář...najednou zezadu slyším "Hi, Daniel." Odpovídám stejně, koukám na dres...Chrisie. Tý jó. Taková hvězda. Chvíli se ji držím. Ta se vyloženě baví, se všema se zdraví, fotí se s divákama... V pátek jsem nebyl na společném běhu s Frodenem, ale teď běžím s Chrisie. SUPER. Celkem rychle mám za sebou první kolo, 20km. A stále to jde. tempo je asi pomalejší, ale pořád pohoda. Všude plno diváků. A asi mě tady znají, volají na mě jménem :-) A nabízí mi polívku, zupu, volají "Daniel! Zupe!" :-) Na občerstvovačkách ke gelu a iontům přidávám vodu a občas i kolu. začíná to jít ztuha, udržet tempo je čím dál těžší.
 
Půlku běhu mám za sebou, je to vidět.

Zkouším zapnout TURBO, jestli ho někde mám. Asi jo, protože to pomáhá. Otočka v Buchenbachu, plno diváků, všichni fandí. Hlava si uvědomí, že už to je jen do cíle a jen 6km. Vypouští dávku endorfinů a nohy najednou BĚŽÍ!!! Předbíhám mraky běžců. Snažím se je povzbudit. Zdravím se s diváky. A už odbočuju směr cíl. Před sebou vidím jednu běžkyni, asi štafeta, protože se k ní přidávají další dva. Možná bych je ještě předběhl. Ale za mnou nikdo není. Tak trochu zvolňuju, abych měl doběh JEN PRO SEBE. Jedna brána, druhá brána, třetí...a jsem v Aréně. Úžasné. Slyším diváky, poskakuju, točím se...jako blázen...a už je tady CÍL.




Čísla
Plavání :     1:35:30
Depo 1 :      0:06:29
Kolo :          7:10:00
Depo 2 :      0:06:31
Běh :           4:37:29
Celkem : 13:35:56

Hodnocení
Výkon slušný. Na to, kolik jsem toho odtrénoval skoro SUPER. Plavání pocitově pohodička, kolo spíše trápení, ale běh vše vynahradil. Atmosféra v průběhu celého triatlonu neskutečná. Všude mraky fandících diváků, dobrovolníci v depech a na občerstvovačkách skvělí.
Pozn - od března jsem se těšil, až to budu mít za sebou, a už nikdy více!!! Ale v dotazníku pro účastníky jsem vyplnil email do loterie o startovné na příští rok. :-)

 

2 komentáře:

ironman řekl(a)...

Příští rok těch 36 minut stáhneš ;-) IM

Daniel Zoubek řekl(a)...

Tak příští rok to rozhodně nehrozí, nemám v plánu dlouhý triatlon. A té loterii nevěřím.