10. září 2017

Birell Grand Prix Praha 9.9.2017

Metro Grand Prix Prague 2007...Tesco Grand Prix 2010...Mattoni Prague Grand Prix 2012...Birell Prague Grand Prix 2017.




Před deseti lety jsem se postavil na start svého prvního závodu (nepočítám-li běhání v mládí), pražská noční desítka. Nejlepší způsob, jak toto kulaté výročí oslavit je...zaběhnout si ji znova. Porovnat závod i sebe...

Závod za tu dobu narostl do podstatně větších rozměrů. Podle výsledkové listiny v roce 2007 závod dokončilo 1280 bězců, letos to bylo 5528 běžců (3605 mužů a 1923 žen). Je vidět, že dneska běhá kde kdo. Organizace závodu i všeho okolo je, z mého pohledu, stále bezproblémová. Aspoň nic zásadního mi nevadilo.

Za sebe si dodnes pamatuju skvělou atmosféru, to jak jsem probíhal startem na úplném konci startovního pole, ve společnosti vozíčkáře a běžce s francouzkými holemi. A pak finiš Pařížskou, ten mám v mlze jak jsem do toho šel naplno... Byl to tehdy moc krásný závod.

Letos je pro mě tenhle závod, kromě nostalgie, příprava na listopadový maraton. Po Rothu se pomalu začínám rozbíhat, celkem to jde. I občasné rychlejší tréninky jdou. Plán? Jako u většiny desítek v posledních letech, pod 50 minut. To by mohlo vyjít, případně se dostat pod padesát nejen čistým, ale i celkovým, oficiálním časem. To odhaduju na 48-49 minut.

Předstartovní úsměv...

Nepamatuju si jaký čas jsem uvedl při registraci, ale asi něco mezi 45-50 minut. Protože mám určen koridor C, kde stojí i vodič na 50 minut. Úplně ideální. První kilometr se ho budu držet a pak se pokusím mu utéct, co nejvíc :-)

První kilometr se držím vodiče, nemá cenu spěchat a přepálit. Navíc to je kličkovaná mezi pomalejšími bežci (ale není to tak strašné). První kilák za 5:06. "Nooo, je čas trochu zrychlit..." Lehce přidávám, hledám nějaké pěkné pozadí, kterého bych se držel...druhý kilák 4:46. Tak to je zase trochu moc, tohle bych nemusel vydržet. Před občerstvovačkou za sebou slyším pokyny vodiče na 50 minut. "Hergot, buď to vodič přepálil nebo já jsem moc pomalý." Občerstvovačku probíhám, co tady, je to jen desítka. Míjíme Holešovickou tržnici a je tady 5. kilometr, čas 24:48. Nic moc. Měl bych zrychlit, nohy zatím fungujou... Snahu o zrychlení trochu ztěžují dva podběhy mostů s krátkými stoupáními, šestý kilák za 5:03 :-( Sedmý za 4:51 to trochu vylepšuje. Otočka před Mánesovým mostem a hurá směr cíl. Osmý kilák zase pomalejší, 4:56. Ne, že bych se doteď flákal, ale přestávám se šetřit a zrychluju, dva kiláky do cíle. Předbíhám celkem dost běžců, trochu musím kličkovat a sledovat cestu, kde je místo, kde jsou koleje...devátý kilometr 4:48. Zatáčka na Štefánikův most a už je tady cílová rovinka...dlouhá 900 metrů!!! Narovnat, hlavu zvednout, paty zvednout a mydlit to přes špičky...v dálce vidím osvětlený cíl...ale je ještě kurevsky daleko...s potížema se snažím udržet tempo...kličkovaná mezi pomalejšímu běžci...CÍÍÍL. Koutkem oka jsem zahlédl časomíru nad hlavou, bylo na ni 50 a něco..."do pr.ele...tak jsem to nestih" :-(

Cílový úsměv...

Ale jsou to jen čísla. Hodinky ukazují 48:49 a to není nejhorší. Poslední kilák za 4:22 není špatný. Kvalitní příprava na následující závody.

Čísla
2007   59:51 / 58:11
2010   53:35 / 50:50
2012   51:06 / 50:22
2017   50:09 / 48:47

Podrobné čísla v grafu :-)


Trochu historie
Kromě sbírky medailí (jen účastnických, ne za umístění) mám za těch mnoho let i mnoho účastnických trik, kvalitních, funkčních...připravených na horší časy :-) Zatím pořád slouží triko z Noční GP z roku 2007, které jsem, samozřejmě, měl na sobě :-)







Žádné komentáře: