23. srpna 2008

Běh Oborou, Kopřivnice-Mniší, 16.8.

Druhý prázdninový závod, který jsem spojil s horskou přípravou. Kopcovitý profil sliboval další trápení, jako v Dolanech, ale desetidenní příprava v kopcích měla efekt.



Poučen pocity z předchozího pohárového závodu v Dolanech u Klatov, kde se jednalo o dva okruhy s kopcovitým profilem, které jsem doslova protrpěl v bídném čase, jsem tentokrát zvolil jinou přípravu. V Nymburce je příprava na kopcovité závody problematická, tak jsme se celá rodina sbalili a jeli navštívit mé rodiče v Třinci. Pobyt jsem maximálně využil k pohybu v kopcích. Od 8.8. do 16.8. jsem naběhal 66 km. To vše doplněné desítkami regeneračních kilometrů na kole.

Počasí je v Beskydech kapitola sama pro sebe. Celou dobu bylo krásně slunečno, tak akorát, žádné tropy. Ale v noci před závodem se přihnaly bouřky, kroupy, chlad. Ještě ráno, před odjezdem na závod jsem si na internetu zjišťoval, jestli se náhodou nejedná o kros, to by byl důvod start zrušit. Ale ne, podle propozic "hrubozrný asfalt". Tak to je dobré, to se dá běžet i v dešti.

Dostávám se k propozicím. tady mají pořadatelé jednu velkou jedničku. Informace na stránkách závodu jsou sice stručné, ale naprosto dostatečné. Odkaz na mapu s vyznačeným místem registrace a startu, dokonce vyznačená trasa závodu. Naprosto super, tady by si ostatní pořadatelé měli vzít příklad. Ukázkové využití možností dnešního internetu.

Propozice slibovaly náročný zvlněný profil. Obrátková trasa s hrubozrným asfaltem jdoucí Hukvaldskou oborou. Prezentace byla v místním kulturním domě proběhla rychle, bez zbytečného zdržování. Startovní číslo 13, mohl jsem si zvolit jiné, ale proč dělat komplikace a vybírat, beru, co mi nabízí. Taky mi nabídli jogurt a dva koláče (ty přišly k chuti po závodě). U registrace jsem si všiml nějaké "povědomé" tváře, tak jsem se osmělil a byla to blogerka LenkaČlenka. Pozdravil jsem se s ní a popřál ať to běží.

Rozklus, zahřátí jsem zvolil průzkum terénu, vyběhl jsem si úvodní stoupání. Slušný kopeček. Ještě, že ho běžíme nahoru jen jednou, bude se dobře finišovat.

A jde se na start. Jdu do toho "opatrně", divočit se může po obrátce. první kilometr, celý do kopce, za 5 minut, tep přes 160, to se dá. Kopec pokračuje stále, druhý kilometr taky za 5 minut. Tep 160-165. Běžci kolem se ustálili, tempo je stabilní. Trasa se postupně překlápí do klesání, snažím se zrychlit, takový ten "běh zadarmo", trochu prodloužit krok a ono se to rozeběhne "samo". Běžce přede mnou tímto zrychlením z kopce dotahuji, tak si říkám, teď se ho drž i do kopce. Potkáváme špičku, která má obrátku za sebou. Já ještě můžu běžet z kopce. Obrátka, 5. kilometr, čas 24 minut. To by šlo, říkám si. A teď stoupání, nějak ho přežít, neumřít jako v Dolanech. Jdu do toho, snažím se držet běžce přede mnou, který vypadá dobře. Chvíli se mi to daří, ale po čase začínám ztrácet. Konečně jsem na vrcholu stoupání. A teď už jenom dolů. Ale první část klesání je fakt prudká. To se snažím spíše brzdit a nespadnout na mokré cestě. Ale pak už je klesání příjemnější. Na 9. kilometru si říkám, že když zaberu, tak by to mohlo být pod 48 minut. Tak se do toho opírám a jdu klesání co to dá. Cíl je ale do mírného stoupání, tak to je třeba trochu zabrat. Okolo mě nikdo není, nikdo mě netáhne ani netlačí. Cíl. Čas 46:12. tak to je bomba, to jsem musel ten poslední kilometr fakt napálit.

Hodnocení
Začnu pořadateli. Za odvedenou práci so to zaslouží. je to na VELKOU JEDNIČKU. Propozice k závodu s přesnou navigací na místo registrace, vyznyčená trasa závodu. Konečně někdo využil možností internetu a mapových služeb. Rychlá registrace, vyhlášení výsledků bez zbytečného protahování. startovné v minimální výši, svatební koláčky po doběhu přišly k chuti. Tombola je už taková třešnička na dortu (a já mám taky nějakou cenu).

A co já? Pokud bych to vzal jako ve škole, tak to je za dvě. Natrénováno jsem měl, kopce jsem zvládl, čas je na profil závodu slušný. Tak proč za dvě? Šel jsem do závodu až moc opatrně. Pořád jsem se bál zrychlit, abych ve stoupání vydržel. Tepy to dokazují, průměr 166, max 179. na mé poměry nic moc. V podvědomí zůstaly Dolany. Dobrá, ale teď by ale v podvědomí mělo být Mniší, které mě bude příště hnát dopředu.

Čísla
Čas 0:46:12 (10 km)
TF prům. 166
TF max. 179


Na závěr nějaké fotky.


Kulturní dům Mniší


Finiš byl rychlejší než uzávěrka fotoaparátu


Po doběhu


Kdo si počká, ten se dočká. Tombola.

Žádné komentáře: