28. září 2014

Ostravský 1/2M 2014

Po téměř dvouměsíční tréninkové pauze jsem se postavil na start běžeckého závodu. Bylo by škoda rušit zaplacenou registraci na Ostravský 1/2M. Navíc jsem slíbil dvěma kamarádům, členům TT KPM, že se jim pokusím dělat vodiče na cílový čas 2 hodiny. 




Moje příprava na půlmaraton byla "ukázková". Po zranění ramene a následné operaci v červenci, jsem se k běžeckému treninku vrátil 8.9., to je 19 dní před startem. Před půlmaratonem nemám žádný respekt, tuto vzdálenost zvládám v tréninku celkem běžně. Teď to ale bylo něco jiného. Téměř z nuly jsem se první týden jen regeneračně rozbíhal, tři lehké proběhnutí, celkem 21km. V druhém týdnu jsem trochu přidal na intenzitě i objemu, čtyři běhy, celkem 52km. Ale sobotní "test" 17km dopadl prachbídně, poslední tři km jsem musel zařadit několik chodeckých vložek. Takže jsem měl velké obavy, jak vše dopadne.

Původně velká výprava s mnoha nutričními poradci se nakonec smrskla na pouhé tři závodníky. Bez dalšího doprovodu.
Ostrava nás přivítala přátelskou otevřenou náručí, jednu ruka zaťatá v pěst, v druhé ruce kudla. :-)
První problém nastal na hlavním nádraží, nejezdí tramvaje. Postávající informátor v klidu stál na zastávce a sledoval čekající. Informaci o výluce si nechával pouze pro ty, co se zeptali. Nic se neděje, vyrážíme pěšky. O kus dál jsme svědky hodně podrážděné reakce cestujícího, který zjišťuje, že jeho tramvaj nejede, "Kur.a, do prd.le. Jak se mám dostat domů. Zasr.ný maraton..." O kus dál potkáváme tramvaj, tak nasedáme. Cestující vedou podrážděný rozhovor "Na takové kokot.ny mají prachy, čur.ci..." Usedáme, děláme, že my rozhodně maratonci nejsme.

Dorážíme do centra, registrace je klasika, fronta jako prase. Ale vše se zvládá s dostatečným časovým předstihem. Ve frontě se potkávám se svou švagrovou a při registraci si omylem přehazujeme startovní čísla a čipy (to zjistím až dodatečně z výsledků). Někde v propozicích jsem zahlédl, že bude možné uložení zavazadel v místě startu, ale nikdo o ničem neví, odkazují nás na šatny na nedalekém koupališti. Kousek, 1,3km podle mapy, co by kamenem dohodil. Šatny jsou myšleny skříňky umístěné venku. Aspoň že neprší. Převlékáme se a vyrážíme zpět na start. Náhodně se objevuje autobus organizátorů, který nás tam dopravuje.

Řadíme se do koridoru, lidí je celkem dost. Přesně v poledne padne startovní výstřel. Plán je začít lehce a postupně zrychlovat. pro lepší pocit, že stále někoho předbíháme. Kilometrovníky nejsou, takže není podle čeho určit tempo. Zkušenost mi říká, že tempo je mírně rychlejší než plán. Ale kluci mě neposlouchají, jsou si své. Dobrá, uvidíme kolik toho vydržíme. Občerstvovačka na cca 5. kilometru, čas cca 27 minut, to je rychlé. Beru si ionty a kousek za občerstvovačkou zase jiné ionty musím u stromu odložit. Kluci mi mezitím utekli. Nic se neděje, postupně je snad doženu. Nemá cenu se honit. Jednoho dobíhám a pokračuji v pomalém stíhání druhého. Doháním ho na konci prvního okruhu. Na občerstvovačce si beru gel, zapíjím a pokračuji. Takže mi zase utekl. První kolo je za 58minut. Na cílové dvě hodiny máme slušný náskok. Nohy mi zatím slouží, únava se nedostavuje. Vbíhám do druhého kola a čekám, kdy mi dojdou síly. Na cca 15.km je další občertvovačka. Pár hltů iotů by se hodilo. "Ionťák není, došel." Tak to je prdel. Co budou dělat maratonci, když už teď není ionťák. Pořadatelský průser. Tak si beru aspoň nějaký ledový čaj, půllitrová láhev, mi stačí dva, tři loky, zbytek zahazuji. Kelímek by byl lepší. Pokračuji ve stíhání svého svěřence. Doháním ho asi 4km před cílem. Nohy mi stále slouží, tak ho povzbuzuji. Čas máme slušný, rezerva na cílové 2 hodiny je dostatečná. Cestou okolo Fukušimy ho pobízím ke zrychlení, už se není proč šetřit. Dostávám odpověď "Jestli jestě zrychlím, tak se pobliju". Na to se dá reagovat jen odpovědí "Kdo v cíli neblije, běží pod své možnosti!!!"  Vbíháme na náměstí. Únava je velká, ale ještě mám sílu nasadit závěrečné zrychlení. Odhazuji funkci vodiče, měním se v závodníka. Posledních 100 metrů jdu naplno, nenechám se přece porazit. Úsilí se opravdu blíží blití v cíli. Na pásce ale souboj se svým svěřencem prohrávám, o velká prsa. :-)
Čistý čas v cíli 1:53:49 (oficiální 1:54:04). Maximální spokojenost. Zvládl jsem půlmaraton z minimální přípravy, bez krize, čas hluboko pod dvě hodiny a rychlejší druhou polovinou.
Počkáme ještě na třetího do party, ten dokončuje 2:13:59. Na to, že jeho přípravu ovlivnily bolavá záda a moc toho neodběhal, je to slušné.
Cíl získat medaile byl splněn.

Spokojení medailisté.

Organizace
Hodnocení organizátorů nebude žádná pochvala. Chlubí se "Maraton s nejdelší tradicí
v České republice". Ale mám pocit, že se jednalo o první ročník nezkušené party organizátorů.
Nedostatečně zásobená občerstvovací stanice, chybí ionty už v době půlmaratonu.
Šatny, resp. místo k uložení osobních věcí vzdálené více než kilometr od místa startu a cíle. Sprchy ještě o dalších 100m dále.
V cíli je k dispozici jen voda, nic jiného.
Chyběly kilometrovníky.
Moje loňská zkušenost z Bělského lesa je úplně jiná, skoro bych řekl, že akci organizoval někdo jiný.

Abych jen nekritizoval.
Medaile je krásná, není to "běžná" placka, ale tvarovaná do podoby trika. Proč jsme ale jako půlmaratonci dostali medaili maratonskou? Nebyly v předchozích letech medaile rozdělené na maraton, půlmaraton a štafetu?
Trasa byla zabezpečena perfektně. Křižovatky a vedlejší cesty hlídala policie. Souběžná doprava ve vedlejších pruzích je nutná daň městskému běhu. Výběr trasy, zda měla jít tudy nebo jinudy, jestli se má nebo nemá vyhnout problémovým čtvrtím... nechám na jiných. Ukázala nám část Ostravy, to od městského běhu čekám.

Čísla
Startovní číslo 780
Čas 1:53:49 (57:57+55:52)
Oficiálně 1:54:04 (58:14+55:50)
Tepy nemám, Polar se nějak nechytil, krám.



6 komentářů:

Renda řekl(a)...

Ta medaile je fakt pěkná. Ale jinak jak to tak čtu, tak start jedině ve spojení s exkurzí na Stodolní. I když ani to už prý není co bývalo :-).

Daniel Zoubek řekl(a)...

Pokud máš doprovod, který ti v cíli podrží Regener a suché oblečení na převlečení, tak to není špatné.

Georgis Fasulis řekl(a)...

Díky za fajný report, jsem se pobavil. :-) Jsem běžel taky 1/2 (jsem doběhl 2 minuty po tobě :-)) a taky jsem se nestačil divit - Sareza - občerstvovačky bez ionťáku, o ovoci ani nemluvě, ten čaj jsem taky využil - 2x jsem si lokl z pullitrové flašky a flašku odložil na cestu :-) - zavřené cesty a MHD už od rána (úplně zbytečně, když se vybíhalo až ve 12)
Renda: kamkoliv, jen ne v sobotu na poblitou Stodolní! - to by bylo o držku :-)

Daniel Zoubek řekl(a)...

Ahoj, jsem se podle fotky potkali v "šatně", pokud se nepletu.
Gratulace k času, pod 2hod. se to počítá.

Georgis Fasulis řekl(a)...

Ahoj Dane, Určitě, na té Sareze nás moc nebylo :-). Taky gratuluju. Já to bral jako přípravu do Košic na celý, tak jsem zvědavý jak tam vybuchnu :-).
Když se budeš hodně nudit, tak si můžeš přečíst moje zážitky ze závodů:
http://fasulis.blog.idnes.cz/

Daniel Zoubek řekl(a)...

Odkaz na blog jsem přihodil do čtěčky na feedly a budu sledovat. Vypadá to na pěkné počtění a inspiraci. O krosech uvažuji už delší dobu, ultra je pro mě stále maraton, delší vzdálenost si zatím neumím představit.
Držím palce v Košicích.