Další měsíc mé cesty k prvnímu maratónu nelze nazvat výstižněji. Příprava k druhé etapě, kterou je PIM půlmaratón, utrpěla velké šrámy.
Po postupných nárůstech objemů od loňského podzimu, který se zastavil v prosinci díky vánočnímu odpočinku, přišel letos pokles intenzity tréninku, resp. pokles naběhaných tréninkových kilometrů. Ale v únoru se situace opět otočila a s blížící se běžeckou sezonou jsem začal zase pravidelně běhat. Mé standardní dávky 11 km volného běhu doplněné dlouhým víkendovým během 18 km. Intenzitu volných běhů jsem se snažil trochu zvýšil, pod 6 min. na km. Pro někoho je to možná pomalé, ale při těchto tempech se tepovkou dostávám k anaerobnímu prahu.
Přidal jsem dále jeden test, Cooperův 12 min. test. Tady jsem se taky opět zlepšil na současných 2850 metrů. Postupně se blížím k hranici 3 km za 12 minut. Na to, že to je sólový a tréninkový běh to myslím není nejhorší.
Konec února však znamenal zase změnu tréninkových plánů. Možná to byla prkotina, možná začátečnická chyba, nezkušenost nebo prostě jen blbost. Nevím. Ale každopádně na dlouhý běh jsem si trochu více utáhl boty, resp. pravou botu. Zase tak moc to nevadilo, jen mě cestou zpět začala pravá noha bolet v nártu trochu více, bylo mi líto zastavovat a botu převázat, ale bolest neustala, ale naopak se stupňovala, za chvíli mě začalo bolet i kotník a lýtko. Tak jsem zastavil a botu si převázal. Ale už bylo pozdě. Nárt mě bolel v jednom konkrétním místě pak několik dní, při určitých pohybech hodně. Asi jsem si někde přimáčknul šlachu a jak noha při běhu trochu natekla a já na to nedbal, tak jsem si ji holt „pohmoždil“. Léčil jsem se z toho pak několik dní klidem a lehkým klusem. Tak jsem ukončil únor. Objem naběhaných kilometrů 128, na moje poměry celkem slušné.
S březnem ale přišel další pokles. Máme 11.3. a v březnu nemám odběhaný ani jeden jediný kilometr. Je to tak. Místo aby příprava vrcholila, tak mám tréninkový výpadek jako Brno (
ironicky zrovna vlak ve kterém toto píšu v Brně zastavil). Tento výpadek není podmíněn ani leností ani zdravotními důvody. Prostě můj březnový program mi zatím běžecký trénink neumožnil. Jeden prodloužený víkend to byl
výlet/dárek do Bruselu, po návratu služba v práci a hned odjezd na mezinárodní kongres do Vídně. Dnes se vracím a zítra 12.3. bych konečně mohl v březnu poprvé vyběhnout. Vím, že do kufru by se běžecké vybavení vešlo, zase moc místa nezabere, ale věděl jsem, že na běh prostě nebude čas.
Ještě že mám před sebou
běžecký víkend na Vysočině. Na ten se těším, bude to ideální příprava a vyladění formy na nadcházející Pražský půlmaratón, jakýsi předstupeň květnového PIMu. Už jsem to psal dříve, ještě to zopakuji, na běžecké setkání se chystám autem, pokud by někdo měl zájem, tak jedu sám, místa je dost, ostatní stejně postižené přiberu.
Podrobnosti zde.
Sportu zdar, běhu zvlášť.
16 komentářů:
Z toho výpadku si nic nedělej. Alespoˇm bude mít tělo dostatek energie pro nadcházející půlfiniš.
Mně teda trvalo dostat se na podobného Coopera podstatně dýl. Nepřežeň při maratonu tempo...
to šnek : jasně, beru to jako regeneraci a akumulaci ala exploser z fora behej.com. Ale jsem jiného běžeckého vyznání, tak si myslím, že jak jsem ti vyhrožoval, že tě smažu, tak s takovou ani omylem....
A regenerace byla dvojnásobná, jednak tam byla návštěva sklípku v Čejkovicích, víno bylo kvalitní, ale nebylo ho málo, "běh" po návratu domů další den jsem zabalil velice rychle pro šílenou bolest hlavy. A pak ta přetažená bota. Nahoním to na Vysočině.
to vl001 : s tempem to bude problém. myslím, že mám na čas pod 4 hod., ale maraton neznám a podle různých blogů a příspěvků na foru to není žádná prdel, např. Aldaman dal čas pod 4 hod. "s potížema" a co má naběháno. Plánuji jít tempo tak na ty 4 hodiny a spíš se pokusit o pozitivní split, rychlejší druhou půlku. Ale třeba se zapomenu a udělám si osobák na první pětce a bude. Ale k těmto úvahám se časem propracuji i zde na blogu.
Každopádně díky za upozornění, těch není nikdy dost.
Ahoj Dane!
Trochu bych to úpravil, první maraton (PIM 2007) jsem dokončil v čase 4:14. Je pravda, že únor březen duben jsem naběhal 162,252,281 km, ale všechny delší běhy jsem běhal v tempu kolem 5:40-6:10 min/km. Maraton jsem rozběhl v tempu 5:00 min/km a to byl kámen úrazu, bylo to moc rychlé a ke konci jsem už prostě neměl síly, k čemuž přispělo i neskutečné horko. Kdybych to v klidu rozběhl v tempu 5:50, v klidu bych dokončil a možná i v lepším čase. Výsledné tempo stejně vyšlo 6:01 min/km ( tak jak v tréninku).
Druhý maraton na podzim jsem chtěl dokončit mezi 3:45 4:00. Neměl jsem ani tolik naběháno jako na jaře, ale rozběhl jsem ho v tempu v jakém jsem běhal delší běhy, i když ze začátku se mi zdálo, že běžím pomalu, byla to správná cesta a nakonec jsem "v pohodě" dokončil v osobáku 3:55:06. Jsem zvědav, jak dopadnu na letošním PIMu :-).
Snad ti moje zkušenost trochu pomůže při určování tempa.
Dane, s Aldamanem moc nesrovnávej. Asi by měl odpovědět spíše on, avšak jeho kondice pochází víc z hokeje než z běhu a k tomu má i odpovídající somatotyp (no váha není úplně běžecká, ani typ svalů:-)). I když v jednom jste si podobní - na krátké trati byste mně mohli porazit, na delší ještě snad ne. Aspoň zatím ne:-)
to Aldaman+vl001
díky oběma za postřehy a rady. maraton, kterému předchází pár jiných závodů je relativně daleko, plánuji předběžně začít těsně pod 6 min/km a dle stavu těla decentně zrychlovcat v druhé půlce s cílem pokořit ty 4 hod. Ale i bez toho budu rád, když ho doběhnu. Teď začínám uvažovat a zvažovat 1/2 maraton z hlediska tempa pulsu, tam se ootestuji a uvidí se. Ten plánuji předběžně 55 min. první desítku, druhou udržet stejné tempo, ev. zrychlit.
Jinak OV běhy (11 a 18 km) běhám v aerobním pásmu či na hranici a to je okolo těch 6 min/km. Jakékoliv zrychlení znamená téměř skok tepovky do nebeských výšin. Desítky mám otestované, že je utáhnu a urvu snad celé anaerobně (což je blbost, ale takové mám tepy). Ale půlmaraton je skok na dvojnásobek a kousek, to se nedá urvat s takovým pulsem. To se misí decentně a zlehka. nepřepálit začátek.
Ad objemy a srovnání s Aldamanem, já mám za měsíc naběháno přes 100 km, předpokládám, pokud půjde všech dobře, že bych v dubnu a květnu dal 150 a trochu víc km. Kde je tvých 280. Ale tvůj popis Poruby je to, co plánuji, začít pomalu. Díky za "čerstvou" praktickou zkušenost.
No jednak z hokeje, ale ten jsem přestal hrát v 15 letech a od té doby jsem hrál fotbal prakticky až do dneška, takže u mě nebyl ze začátku problém uběhnout kratší tratě, u delších byl už problém. Pravda při fotbale je jiný pohyb-zrychlit cca 30 m, pak volno, pak zase sprint a tak dokola, a při delším běhu si člověk drží relativně stejné tempo.A běžeckou postavu maratonce opravdu nemám, z obou sportů mám velká lýtka, stehna, zadek atd.
Nechci moc radit, také jsem amatér, a neznám tvůj tréninkový plán, ale neměl by jsi před samotným maratonem v přípravě zařadit o víkendu postupně trochu delší běhy než 18 km? Pomalu bych zvyšoval týdně o víkendu běh 18-20,20-22,24-26,28-30, 32-34 atd., aby si tělo na zátěž při těchto vzdálenostech zvyklo. Mně to rozhodně pomohlo.
K půlce - myslím, že dát první desítku těsně nad padesát by mělo být tvým časům odpovídajícím. Resp. polovinu půlmaratonu kolem 53. Domnívám se také, že se ti zrychlení v druhé půlce nepodaří, na to ti budou chybět objemy. Netipuji celkový čas (někde kolem 1:50 to být může, asi jsi myslel půlku půlky a ne desítku:-)), ale tipuji, že rozdíl polovin bude +3 minuty:-)
Jasně, půlka sem, půlka tam. Ono se to pěkněji počítá 10-20-30-40 a ten rozdíl (21 a něco a 42 a něco) to je to zrychlení.
jinak půlku mám historický osobák cca 2:05, ale půlku jako dvě kola :-)
A znova se budu opakovat, jste skvělí, za rady mátě nějaké ioťáky z Plzně, splatné teď o víkendu na Vysočině. Budete?
Já bohužel ne. Jsem, tak jako ty podpantoflák, a proto musím být doma rodina si mě žádá :-).
Jak jsem začal pořádně běhat (listopad 2006), byl jsem také za každou radu vděčný, a jsem rád doteď. A stejně nejvíc zkušeností zíkáš tím, že si daný závod zaběhneš a uvidíš jak to dopadne. Já si před prvním maratonem koupil i knížku o běhaní od Miloše, přečetl ji za dva dny ( první knížka co jsem přečetl od školy ) a sbíral zkušenosti, a stejně jsem udělal v samotném závodě stejné chyby, o kterých v knížce psal a byl rád, že jsem se doplazil do cíle. Holt chybama se člověk učí.
O to zas byl druhý maraton o nabyté zkušenosti, zvládnut v daleko větší pohodě:-).
Taky nebudu, musím s víkendy trochu šetřit, v průběhu roku jich bývá až dost. Užij si krásné Vysočiny.
Jinak ten tvůj čas mi přijde šílený. Já historicky nejlíp běžel na gymplu kilometr za 3:40. Sice jsem tehdy neběhal, ale i tak je vidět, že s dispozicemi jsme na tom mírně jinak:-)
Dobrá, tak se příležitost najde jindy. Třeba po 1/2 PIMu. To budu bilancovat jak jsem to přepálil, i když se všude píše a diskutuje o nepřepálení začátku.
Jinak, ta půlka za 2 a něco minut je hooodně letitá, to mi bylo tak 17-18 a byl jsem po asi dvouletém mílařském tréninku. Byly to roky po veleúspěšném MS v Helsinkách (Kratochvílová, Kocembová a spol). Jsem produkt propagace těchto skvělých atletů.
Od r. 1986 následovala totální pauza do 2007. To zase myslím sebe, ne naše repre atlety.
A jinak jsme si dneska pěkně pokecali a ta práce pěkně utekla :-)
Jestli půjdeš na PIM, což vypadá že jo, tak se určitě uvidíme tam. Jestli to bude jak loni tak u Prašné brány, byl sraz s vodiči a i ostatních z fóra.
A uvidiš, kolik posbíráš vědomostí na srazu :-). Všechny tam pozdravuj.
Škoda že neběháš pravidelněji, rozhodně by jsi měl na čas na 1/2maraton kolem 1:45.
Tak příjemné běhání a už se těším na další článek :-).
Ještě jedna moje zkušenost, jestli to nevadí: Po cca měsíčním pravidlenějším běhání jsem si chtěl zaběhnout něco delšího a tak jsem zvolil trasu 22 km , říkal jsem si to přece zvládnu, vybíhal jsem s mírným pocitem žízně, což byla první chyba a druhá neměl jsem ještě na tuhle trať dostatečně natrénováno a jak to dopadlo. Uběhl jsem to, nic jiného mi nezbývalo nebylo jak jinak se dostavit domů, úplně vyčerpanej, žíznivej, hned jsem do sebe nalil 1/2l vody další chyba okamžitě mi bylo blbě od žaludku a trvalo asi 3 hodiny než jsem se z toho vzpamatoval :-).
Teď už na delší výběh bez občerstvení a tyčinky musli nejdu :-)
Ahoj. No pěkně jste se tu rozepsali. Tedy abych pravdu řekl, tak jsem věčně v sinusoidě, tu menší či větši, ale v podstatě se běhu nikdy nevzdávám. Někdy si říkám, že si půjdu jen zacvičit do fitu, ale nakonce mě zláká běžící pás a min. 6 km si vždy dám. Beru to spíš jako velkou radost, jíst si vyběhnout ven. Takže to nevzdávej a běhej dál.
Okomentovat