Nymburský půlmaraton, 27.4.2014

Po týdnu tady je další test běžecké výkonnosti. V loňském roce se Nymburk připojil do rozrůstající se skupiny městských běhů svým půlmaratonem.



Kromě možnosti si zazávodit v místě bydliště, mě závod oslovuje jednou svou zvláštností. Sportování je pro mě z velké části zábava, proto vyhledávám ne zcela obvyklé závody. V tomto případě je to nutnost překonat Labe. A to několikrát. A samozřejmě suchou nohou, není to "aquaduathlon". Jednoduše přeběhnout most by taky nebylo ono, to by mě neoslovilo. Na most vede pro pěší jedna cesta - schody. Jednou nahoru, vzápětí dolů. A následně je potřeba se zase dostat zpět na druhou stranu Labe, takže před cílem další schody, tentokrát menší, decentní. Běží se dva okruhy, takže vše krát dvě. Není to proto trať k překonávání osobních rekordů, ale... Krása. :-)
Fotky jsem si vypůjčil ze stránek Nymburského půlmaratonu.

Most obchvatu Nymburka

Tyto schody dvakrát nahoru a podobné na druhém břehu zase dolů.

A ještě jedny, menší schody přes zdymadlo.

Letos to byl pro mě poslední ostrý závodní test před 1/2IM v St. Poltenu. Velikonoční BMJK jsem zvládl skvěle, tak jsem si věřil. Určitě čas pod 1:50, případně atakovat čas 1:45.

Počasí bylo takové nijaké. Pod mrakem, občas kousek modré oblohy. Na nějaké tropické teploty to nevypadá. Pro vytrvalce celkem slušné podmínky.

Na startu se řadím někam do přední třetiny, na mé poměry atypicky. Cyklostezka je úzká a více než 400 registrovaných běžců je celkem dost. Po startu postupně nabírám pocitově odpovídající tempo. První kilometry jsou hluboko pod 5min/km - 4:40, 4:42.
Hergot, to je rychlost. Zkouším zpomalit, ale nějak to nejde. Tak nechávám nohy ať si běží, jak jim to vyhovuje. Hlava se děsí okamžiku, kdy jim dojdou síly. Až do 4. km stále držím tempo pod 5min/km (4:49, 4:53), přichází schody. Tady se nemá cenu nikam honit. Bude to znít divně, ale výběh schodů beru jako odpočinek. Schody dolů, občerstvení (stačí houbička) a pokračujeme. Schodový kilometr je pomalejší - 5:21. Ale další kilometry pokračují stále v solidním tempu 4:46-4:54. Druhé schody na konci prvního kola taky nehrotím. Krátká krosová vložka a je tady cíl prvního kola, 10km, čas 49:49.

Těsně před koncem prvního kola. Vypadám zmoženě, ale je to dobré.

Pokud bych udržel takové tempo, tak by to mohlo být pod 1:45. Ale první kilometry druhého okruhu jsou už v tempu lehce přes 5min/km. Stále se mi ale běží celkem dobře, zatím žádná krize nepřichází. Přichází schody, takže odpočinek :-), a už se otáčíme směrem do cíle. Občerstvení, hlt iontů, vody, houbička a hurá do cíle. Už jen 6km. Tempo stále držím na solidních 5:01-4:58. Nohy jedou pořád to své, vypadá, že to zvládnou a nevytuhnou. V posledních dvou kilometrech za sebou cítím a slyším skupinu běžců. Neotáčím se, nezajímá mě to, jen se snažím udržet před nimi. Celkem se mi to daří. Dokonce mírně zrychluji na 4:52. Poslední malé schody už beru naplno, tady se nešetřím. Krosová vložka, tady mě pár lidí předbíhá a je tady cíl. Čas 1:46:42.

Ve finiši se už nikým nenechám předběhnout.

Sice do není pod 1:45, ale nic se neděje. Jsem maximálně spokojený. Na "normální" trati by to pod 1:45 s největší pravděpodobností šlo. Podzimní a zimní běžecká příprava ukazuje výsledky. Běhá mi to celkem rychle.