Jak to mám zařízené já...

Je mnoho faktorů, které ovlivňují sportovní výkon, pro nás je nejdůležitější ten běžecký. Každý máme své způsoby, jak zvýšit výkonnost, či co nejdéle udržet formu. Jedním z důležitých faktorů je zázemí a podmínky k tréninku.



Podmínky si vytváříme sami a vytváří nám je naše okolí, naši nejbližší. Vždy je potřeba najít určitou střední cestu, která bude vyhovovat všem. Každý si musí najít své místo, kde je tomu druhému prospěšný. Zde začíná boj pohlaví. Kdo to má těžší? Muži nebo ženy? Kdo se komu musí přizpůsobit? To je otázka pro každého z nás, a její odpověď je opět pouze na nás samotných.
Jedna z cest běžeckého soužití je pěkně popsaná zde. Je to pohled manželky běžce, která neodolala, zkusila běh a ten si zamilovala. Manžel se rázem změnil na trenéra. Tak nějak samovolně. Trenér je důležitý, určitě. Ale jsou i další funkce v celém realizačním týmu. Jednou z nejvyšších je pozice manažéra.
Já mám velké štěstí. Do svého týmu jsem získal skvělého manažéra. Zajišťuje mi mnoho důležitých věcí, mnohé z nich přímo nesouvisí s během, ale jsou důležité.
Při výjezdech na závody tvoří můj doprovod, zajišťuje mi servis před startem i po doběhu. Svému manažérovi jsem vděčný za občerstvení po doběhu, kdy ledvo popadám dech.

Dle podmínek rovněž zajišťuje fotodokumentaci k jednotlivým závodům, po závodech pravidelně sleduje výsledky, aby mě jako první informoval o dosaženém čase a pořadí. Rovněž mám přehled o ostatních soupeřích v běžeckém Poháru behej.com.

Sleduje termínovou listinu s blížícími se závody, aktivně se zajímá, který další závod mám ve svém tréninkově závodním plánu. Pokud narazí na závod o kterém nevím, neváhá získat pro mě startovní propozice i v zahraničí, naposledy to byla např. "Bruselská dvacítka".

Absolvované závody rovněž zaznamenává do podoby kroniky běžeckých úspěchů. Kronika obsahuje nejen fotodokumentaci k jednotlivým závodům, ale rovněž výsledkovou listinu a případně i suvenýry, např. v podobě startovních čísel.

Na závodech mě doprovází za každého počasí a v jakémkoliv terénu, jako například Velká Kunratická 2007.

Vždy se snaží udržovat dobrou náladu, i když mé předstartovní napětí bývá veliké. Viz praktická ukázka.

Zde se dostávám k jedné drobné vadě. Jako každý manažér, i ten můj, je závislý na mých výkonech a na počtu absolvovaných závodů. Kronika, kterou založil má ještě mnoho bílých stránek, které chce co nejdříve zaplnit dalšími závody.

Mé cesty na závody bere zároveň jako výlety na nová místa, proto víkend bez závodu je pro mého manažéra ztracený a nevyužitý.

V neběžeckých záležitostech je můj manažér rovněž úspěšný. Zajistil mi "Kouzelný koš". Prostě na něj položím špinavé tréninkové oblečení a ono se časem objeví čisté ve skříni. Skvělá věc.

Ještě lepší je ale "Kouzelná šňůra". Jednoduše na ni po tréninku pověsím propocené oblečení a ono nejen uschne, ale zároveň se vypere, složí, uklidí do skříně a je připravené k dalším běžeckým kilometrům.

Proto bych chtěl svému manažérovi poděkovat za úsilí, které věnuje mému sportovnímu růstu a poblahopřát mu k jeho dnešnímu životnímu jubileu.

Kdo je tím manažérem a kde jsem ho získal? Je jím moje manželka, která se role manažéra ujala sama a dobrovolně. Až po určité chvíli mi došlo, že je skvělý a neocenitelný manažér, který svou "práci" vykovává s láskou a porozuměním a za jakýchkoliv povětrnostních podmínek.

Takže, Evičko, děkuji Ti a přeji vše nejlepší k narozeninám.