Czechman 2015

V loňském roce jsem se na start největšího českého triatlonu postavil 14 dní po triatlonu v St. Poltenu, výsledek byl nic moc. Letos byla situace úplně jiná. Czechman sloužil jako test a příprava na dlouhý triatlon v Klagenfurthu. Takže bych na tom měl být podstatně líp. 

Předstartovní plán
Ten byl jen jeden, zjistit, jak na tom jsem. Žádné velké závodění, na krev, jsem neplánoval. Jít vše podle pocitů, tak akorát. Rozhodně ne naplno. Vzhledem k natrénovaným objemům jsem samozřejmě uvažoval o překonání osobního rekordu (z prvního HIMu v Doksech, 6:24:22), případně by neměla být nereálná ani meta 6 hodin. Počasí slibovalo krásně/hnusně teplo a slunečno/výheň. Takže hlavně opatrně.

Před startem jsem potkal pár triatlonových známých, S Honzou Kavalírem jsme vzpoměli na moji povedou účast na Železném chlístovi. Konečně jsem fyzicky potkal Vláďu Diatku, alias Vl001. Známe se už několik let přes blog, ale konečně jsme se naživo viděli.

Registrace a změny 
Registrace proběhla, jako obvykle, bez problémů, bez čekání. Ve startovním baťůžku potěšily sportovní brýle (po rozbalení zklamaly nás obrýlené, nejsou připravené na dioptrickou vložku). Nově přibyly dvě igelitové tašky na přechody plavání/kolo a kolo/běh. Účastnící velkých zahraničních akcí je znají, pro ně to asi nebyl nebyl. Pro ostatní vše trpělivě vysvětlovali rozhodčí při vstupu do depa. Osobně jsem byl s tímto řešením spokojen.

Plavání
Start plavání se letos obešel bez čekání na televizní vrtulník. Naopak hlasatel start urychlil o 30 sekund. Nebylo nejmoudřejší odpočítávat 3,2,1 odjezd doprovodných kajaků z prostoru startu. Chrti v přední řadě to pochopili jako povel ke startu. Já začínám někde v druhé polovině startovního pole. Sám jsem zvědavý, jak se mi podaří aplikovat TI plavání v praxi na otevřené vodě. Jde to, plave se mi dobře, dokážu držet dlouhý záběr, trpělivé ruce a ponořenou hlavu. Zažívám ale nové pocity a zkušenosti. Už neplavu v poloprázdnu na chvostu, kde je místa dost, ale v davu plavců a tam mi orientace chybí, každou chvíli do někoho narážím, nebo někdo naráží do mě. Ale zase to má výhodu, že nemusím sledovat směr, resp. sleduji plavce okolo a plavu rovnoběžně s nimi. Navigaci k bojkám nechávám na nich. První bojka je tady hodně rychle. Za ní se dělá trochu více prostoru. Jen mi vadí vyznavači "podobojí", chvíli kraul, chvíli prsa. Hlavně prsa jsou pro okolní plavce "super", kopající noha u hlavy... Za druhou bojkou jsem se dostal k okraji plavajícího davu a krásně jsem se "chytil" jednoho Orca neoprenu. Perfektně mě vedl až k cíli. Pro mě v pohodlném tempu, držel jsem krásný dlouhý záběr. Při výlezu z vody jsem zjistil, že jde o Vaška Dvořáčka, se kterým se, dle aktuální formy, vzájemně porážíme.

Z vody s úsměvem.

Cestou ke kolu mi manželka hlásí čas, 42 minut. Tak to je super, plavecký osobák.
Depo s lavičkama na převlečení je pohoda. Sundávat neopren v sedě je pohodlnější. Vzhledem ke slunci je potřeba se ještě namazat opalovacím krémem. Neřeším množství a techniku rozmazání, prostě jsem se namatlal "na bílo" :-).

Vypadám jako strašidlo, ale snad se nespálím.

Kolo
V depu jsem tolik kol ještě neviděl. Většinou tam je pár kousků. Nyní vidím i nějaké karbonové speciály. Mám si z čeho vybírat. Sedám na kolo a vyrážím. Hned v úvodu si dám jednu mysli tyčinku (blbec jsem si ji zapomněl rozbalit), trochu ionťáku a hurá do hrazdy. Kadence 90-100, rychlost přes 30km/h, pocitově tak akorát. Trochu mě znervózňuje množství cyklistů, kteří mě předjíždí. Já nikoho, pokud nepočítám tři cykloturisty. Občerstvení v půlce okruhu, beru co dávají, ionty, energetickou tyčinku a krmím se. První okruh dávám za 1:32, takže pod 3 hodiny to nebude. Nevadí, i tak to je pěkné. Občerstvovačka, beru co dávají, ionty, banám. A doplňuji vlastním gelem. V druhém kole se mi celkem daří držet tempo a dokonce začínám předjíždět pomalejší závodníky. Dokonce mám sílu a chuť ve sjezdech do toho šlapat. Posledních 15km začínám cítit pálení nohou v botech, ale proti loňsku to nic není. Konec kola, čas podle cyklokomputeru 3:07, to vůbec není špatné.

Když je dobrý fotograf, tak i rychlost 30km/h vypadá úžasně

Běh
V depu si jen přehazuji boty a beru čepku. Stejně mi to trvalo nechutně dlouho :-(
Rozbíhám se, jde to. Nevzal jsem si pulsák (úmyslně), rozbíhám se podle pocitu. Nohy po kole fungujou celkem bez problémů. První občertvovačka, gel jsem nějak minul, beru si kolu, ionty. Kousek za občertvovačkou potkávám běžkyni ve stejném Biatexovém dresu. Zavazuje si botu. Tak ji radím "Geniální tkaničky XTENEX". Mám je a jsem s nimi maximálně spokojen.

Stejné dresy se drží pohromadě :-)

Od tkaniček přecházíme k dalším a dalším tématům. Takto jsem prokecali skoro celou běžeckou část. Na občertvovačkách jsem byl pomalejší, krmil jsem se co se do mě vešlo. Tak jsem pak vždycky musel přidat a držet tempo. V tomto duchu nám běh utekl a nebyl čas na nějakou krizi, resp. měl jsem malou krizi v náběhu do druhého kola, ale zvládl jsem udržet konverzační tempo. V závěru jsem měl dokonce sílu na mírné zrychlování, když to vypadalo, že to mohlo být pod 6 hodin. Výsledný čas běhu pod 2 hodiny je super, tempo 5:35min/km, nemám slov.

Pokus o úsměv v závěru běhu.

Čísla (oficiální)
Plavání   - 0:40:27 (osobák)
Kolo       - 3:09:10
Běh         - 1:57:43 (osobák)
Celkem   - 5:58:39 (osobák)

Pozn : původně jsem na FB psal o čtyřech osobácích, ale trochu jsem se zamotal mezi oficiálním a mým měřením cyklistiky v St. Poltenu a na Czechmanu. Loni v St. Poltenu jsem byl rychlejší.

Hodnocení
Nemůžu být nespokojen. Trénink se projevil na číslech i na pocitech. Celou trať jsem zvládl bez větších problémů, i v těch tropech. Kdybych se chystal jen na tento závod jako vrchol, tak tam je ještě určitě mnoho minut rezervy. Z pohledu přípravného závodu před IMAT, tak jsem získal trochu klidu, že by to snad v Klagenu mohlo vyjít. I když představa dát vše v dvojnásobné porci, no nevím, bude to boj.

Hodnocení organizace
Loni jsem si na organizátory stěžoval. Letos je můžu chválit. Vše fungovalo, jak mělo. Tašky v depu je posun vpřed, určitě bych je zachoval, snad jen upravit věšáky tak, ať je vidět na čísla ve spodní řadě. Finišerské triko v decentním provedení a konečně v jiné barvě než v černé. Osobně mi bavlna nevadí (ale funkční by potěšilo víc). Trať cyklistiky zajištěná, kostkám se asi holt nejde vyhnout. Stejně tak kombinace dojezdu kola a běhu není ideální. V současné podobě to asi jinak nejde. Osobně se mi ale více líbila běžecká část z let 2011 a 2012.
I přes tropické počasí voda na občerstvovačkách nedošla (aspoň v době, kdy jsem běžel). Jednou chyběla kola, ale při dalším průběhu už zase byla. Perfektní byla občerstvovací zóna v cíli, moc dobrý nápad. Jen kdyby tam bylo i jídlo.

Dobrovolníci, jako obvykle, byli skvěli. Zaslouží velkou pochvalu a poděkování. Úplně super byly dvě holky v Dolanech. V druhém kole cyklistiky mohutně povzbuzovaly. Následně jsem je potkal při běhu, jak se vracejí pěšky na start a stále mohutně povzbuzovaly. 

Testovací vítězný e-doutník (před IMATem je potřeba otestovat vše)

Na závěr ještě odbočka k mému poslednímu "objevu".

Tuky hoří v sacharidovém plameni

Jak jsem psal v posledním IMATovém reportu, Czechman byl i energetický žrací test. Jak dopadl? Nevím. Na jednu stranu super, krize nebyla, čas je super. Ale není to jen výsledek skoro dvouleté přípravy?
Každopádně jsem otestoval žaludek. Ten zvládl vše, co jsem do sebe nacpal. Mysli tyčinka, energetické tyčinky, banány, gely, ionty, kola, voda. Neprotestoval. Po třetí občerstvovačce běhu jsem měl sice pocit, že mám v břiše rybník, tak jsem trochu omezil přísun tekutin, a žbluňkání v břiše ustalo. V Klagenu na to půjdu podobně, vypadá to, že mám dobré trávení.