Železný chlíst 2016

Pro mě jeden z nejoblíbenějších závodů. Takže si zaslouží být i zde na blogu. Moje pátá, respektive šestá účast (záleží jak to budu počítat). A jak jsem si vedl?

Nejdříve trochu výlet do historie.
Poprvé jsem se Železného chlísta zúčastnil v roce 2009. V "novodobé" éře to byl můj druhý triatlon. Pamatuji si několik věcí. Voda byla neskutečně studená, bylo to na konci června. Ale tehdy jsem poprvé v otevřené vodě předvedl něco, co už se dá nazvat kraulem. Dokonce jsem málem dostal cenu. Když na závěr rozdávali ceny pro nejstaršího, nejmladšího, nejvzdálenějšího... tak jedna cena zbyla. Kurs plavání. Nevěděli komu ji dát. A jeden se závodníků dal návrh : "Dejte to tomu magorovi co plaval znakem". Kdybych nedělal, že tam nejsem, tak mám cenu :-)

Zpět do současnosti
Jarní tréninkové "úsilí" nebylo ani na úrovni rekreačního pohybu. Aspoň budu pěkně odpočatý. Nečekal jsem od sebe žádné výkony. Přemýšlel jsem, o jak velký parník budu pomalejší než loni. Ale Chlísta si nemůžu nechat ujít. Hlavně se pobavit.

Proti roku 2014 jsem se dostal k registraci. A po ní doplnit tekutiny, přišel jsem se bavit. A hurá na start. Loni jsem při plavání bojoval s jedním dementem, který do mě zezadu celou dobu vrážel a díky tomu jsem měl problém držet aspoň trochu rovný směr. Letos bylo plavání pohoda. Začal jsem klasicky zezadu, našel jsem si dva prsaře, aby se mi starali o směr a šlo to. Pohodové plavání v příjemném tempu. Trochu / hodně ale bojuju s technikou, je cítit, že jsem plavání delší dobu netrénoval. Z vody lezu daleko za nejrychlejšími, ale před nejpomalejšími.

Důkaz, že je za mnou ještě pár závodníků.

Kola jsem se bál hodně. Od loňského podzimu jsem na něm moc neseděl. Ale na kole to byla pohoda. Aspoň psychologicky. Na chvostu startovního pole jsou ryzí hobíci na horských nebo trekových kolech, s blatníky a nosiči... Navíc v první půlce houkal celkem nepříjemný protivítr. Využil jsem výhody silničního kola, zalehl jsem do hrazdy a upaloval. Tolik cyklistů jsem snad nikdy nepředjel. Zpět to bylo trochu horší, do kopce mi to pár závodníků vrátilo. Ale celkově jsem z kola lezl spokojený.

Krásný "citrónový" dres. A samozřejmě nejdůležitější je spustit cyklocomputer :-)

Ukázka cyklisty kterého jsem schopný předjet :-(

Běh, tak toho jsem se taky obával :-) Terénní běh není moje disciplína, všude samé kameny a kořeny, které vybízí k zakopnutí a parakotoulům. Navíc dvakrát výběh do pořádného kopce. Nasadil jsem pocitově příjemné tempo, tak akorát. V druhém kole jsem se snažil trochu přidat, abych se zase tak neflákal. Ale moc to nešlo, z toho výběhu mě neskutečně bolely stehna (a ještě několik dnů po závodě). Proti loňsku ale nebylo takové teplo, takže se v lese běželo příjemně. Ve finiši jsem se neměl s kým honit, takže dobíhám v klidu.

S úsměvem jde všechno líp.

Sice píšu, že dobíhám v klidu., ale trochu  úsilí jsem do finiše dal. :-)

V cíli se vydýchat, doplnit tekutiny. Jako řidič můžu jen Birell, ale ten zázvorový je fakt boží. A samozřejmě BCAA v nativní podobě, pečené prasátko. Na to se těším nejvíc.

A pak samozřejmě i na účastnické triko. Mám jich plnou šatnu, ale bez trika není závod.

Hodnocení.
To má dvě části. Pocitovou, to je OK. Závod probíhal líp, než jsem čekal. Druhá část je matematická, porovnání s loňskem. Loni jsem byl po Ironmanu, takže jsem měl natrénováno, ale kupodivu jsem letos moc nezaostal. V běhu jsem byl o dost rychlejší, dokonce nejrychlejší že všech mých účastí. Takže taky spokojenost.

Na závěr velké poděkování vše organizátorům, pořadatelům a pomocníkům za perfektní akci. Za rok se budu těšit. 

Pozn.
Použité fotky jsou kombinovaně vlastní a z odkazů na FB stánkách Železného chlísta.