Podzimní (4) vyvrcholení

V předchozích dílech jsem si Vás tak pěkně připravil a tak jdeme na to. Přichází vyvrcholení...

Trocha historie

Týniště je takové malé městečko v Královehradeckém kraji. Před dvěma lety jsem ani nevěděl, že existuje. Ale za dva roky se situace změnila. Týnišťská desítka už dvakrát viděla můj podzimní vrcholy. V roce 2007 jsem zde dal poprvé desítku pod 50 minut, konkrétně za 47:42. V loňském roce jsem sice plán 10za40 nesplnil, ale i tak jsem zde zaběhl krásný osobák 42:02. Může za to příjemná rovinatá trať. Takže letošní běžecké snažení jsem zaměřil na místní lesopark.

Letošní cíl na desítku byl 10pod40, tak jsem si to stanovil před sezonou. Při diskusích s IM jsem letošní cíl posunul níže, zpět na 10za40. Intervalové treninky v průběhu roku ukázaly rezervy v delších úsecích.

Předzávodní a předstartovní přípravu jsem "vylepšil" o několik drobností, v zájmu co nejlepšího výkonu. Jde o vyvrcholení, tak nějaká Viagra se hodí. V mém případě jsem sí dal asi hodinu před startem jeden Speed8. Ten mám oblíbený jako vzpruhu pří cestách autem na delší vzdálenosti a i pří HIMu se osvědčil. A protože kofeinu a taurinu není nikdy dost, tak jsem asi 10 mintu před startem šlehnul jednu Shlehu.

A hurá na start.
Stavím se někam doprostřed startovního pole. Po startu a prvních stovkách metrů mě ale stejně čeká nějaké to předbíhání. Ale běží se mi dobře. Tempo nasazuji na hranici pohodového běhu. Tepy jsou na 165. Dostáváme se do lesa. cesta je užší, ale místa je dost. První kilometr je za 3:56. Tak to je super. Udržet tohle tempo, tak můžu myslet i na 10pod40. Běží se dobře, tepy kolísají okolo 170ti. Druhý kilometr uběhl celkem rychle, čas 4:03. Tak to je taky dobré. Udržet tohle tempo co nejdéle, nejlépe až do cíle. Tepy se drží lehce pod 170. Ale pomalinku a nenápadně se mi začínají vzdalovat běžci předemnou. Tak se snažím zrychlit a držet se jich. Třetí kilometr za 4:09. Tak to je pomalu. "Přidej, zaber!" povzbuzuji se v duchu. Zrychluji, ale tepy kolísají okolo 165, i pod 165. "Neflákej to!!!" Hlava žene nohy k rychlejšímu tempu. Ale běžci předemnou se pořád, teď už zřetelně, vzdalují. Čtvrtý kilometr dávám za 4:18. A ať dělám, co dělám, nedaří se mi zrychlit, tepy se zuby nehty drží okolo 165. Burcuji tělo k většímu výkonu. Pátý kilometr je značený jinak, tak jsem si ho neodmáčk, ale průběžný mezičas je lehce nad 20:30. Otočka za pátým kilometrem, zastavit, otočit, rozběhnout. Vražda. Při otáčení počítám, že 10za40 stále žije. Stačí jen udržet tempo a v závěru lehce zrychlit.

Za otočkou "startuji", nasazuji vražedné tempo. Před sebou v dálce vidím nějaké běžce. "Tak je seběhnu." říkám si. Šestý kilometr, společně s pátým za 8:39. Nic moc, ale zrychlím a to půjde. Ale moc to nejde. Nohy nechtějí přidat, běžci předemnou se nepřibližují, tepy podivně skáčou mezi 165 a 198. Tempo se mi nedaří zvýšit, sedmý kilometr za 4:14 ale ještě dává určitou naději. 10za40 to nebude, ale osobák určitě. Tepy stále skáčou mezi 165 a nesmyslnými 190 a více. Tempo spíše klesá a nejsem schopen zrychlit. A je tady další kilometr, už osmý, už jen tři kilometry, tak zaber, makej. Ale co to? Osmý kilometr za 4:35. Tak ten mezičas je síla. Dobíhá a předbíhá mě nějaká běžkyně. Tak se za ni snažím udržet, zvyšuji tempo. Daří se. Ale jen na pár set metrů. A moje tempo opět padá, běžkyně mi utíká. A já se vracím ke šnečímu tempu. Devátý kilometr za 4:15. Poslední, desátý kilometr je v podobném duchu, jakoukoliv snahu o zrychlení nohy ignorují. Dobíhám, zničený fyzicky i psychicky, otrávený, znechucený,... Poslední kilometr jsem pěkně "zafinišoval" za 4:22, celkově 42:34.

Hodnocení

Dvakrát jsem v minulosti vyvrcholil v Týništi, ale dotřetice to nevyšlo.
Proč? Nevím.
Po závodě jsem byl fakt znechucený, maximálně zklamaný z podaného výkonu. Ale celkem rychle mě to přešlo. Prostě do nevyšlo, neměl jsem den, neběželo to. I to se stává. Není každý den posvícení. A co mám natrénováno ve mě je, jen jsem to dnes neukázal. Jsem si to schoval na nějaký příští závod.

Pokud vše humorně otočím do sexuální roviny, jak naznačuje dnešní nadpis, tak v Novém Městě to bylo poprvé, v Hronově podruhé. A i přes svůj pokročilý věk jsem si toho ani nevšiml a patřičně si to nevychutnal :-(. A v tomto věku chtít vyvrcholit potřetí? Takto krátce za sebou? Na to ani Viagra, alias Speed a Shleha dohromady, nestačí. Takže to nebylo ladění, ale ejaculatio praecox.

Však v úvodu prvního článku jsem psal o třech pokračováních, ne čtyřech. Tento čtvrtý díl je jaksi navíc. Tak tak.

Čísla
Čas 0:42:33 (10 km)
Tempo 4:15 min/km
TF prům. 169 (nesmysly)
TF max. 198 (nesmysly)

Jednotlivé kilometry pěkně podrobně

A ještě křivka s dotazem na POLARníky.

Už jste se s tímto problémem s měřením TF setkali?

Údajně finiš :-(

Už se nálada zlepšuje...