IMAT 2015 aneb Co dál v. 2015

Navazuji na několik let starý článek, který jsem sepsal po úspěšném zvládnutí svého prvního maratonu. Mám za sebou další zvládnutý velký cíl - Ironman. Roční seriál o mé přípravě na tento podnik je potřeba zakončit.

V roce 2008 jsem viděl čtyři možnosti, kam dál. Tak zhodnotím, co z toho jsem úspěšně naplnil.

1. Běhat rychleji 
Proti prvnímu maratonu mám částečně splněno, na Kladně jsem v r. 2008 dal maraton za 3:45. Jinak jsem se nikam dál neposunul. Zaběhnout maraton pod 4 hodiny je pro mě stále velká výzva.
Maratonskou turistiku realizuji v trochu jiné podobě. Zaběhl jsem si sice Aténský maraton, ale to je se zahraničních akcí vše. Plány by byly, ale k jejich realizaci je stále daleko. Svých devět maratonu jsem zaběhl na osmi tratích, co maraton, to jiná trať. Zopakoval jsem pouze PIM pět let po mé první účasti.
Letos bych k tomu ještě přidal plavat rychleji a jezdit na kole rychleji. V tom mám velké rezervy.

2. Běhat dál
Dlouhé běhy, resp. dlouhé závody mi nevoní. Částečně jsem objevil důvod, špatné stravování na delších tratích. Ale stejně jako v roce 2008 neplánuji ultra závody.

3. Běhat výše
Nymburk, Polabská nížina, nejvyšší "kopec" je výběh na most přes Labe. Takže kopce jsou pro mě "exotika". Od roku 2008 a Lysé hory jsem žádný další kopec nepřidal.
Ale to hodlám změnit. Letos mám v plánu Baroko maraton, to jsou kopečky. A příští rok mám plán si dát nějaké kopcovité, horké běhy, tak do vzdálenosti 1/2 maratonu, kochat se přírodou. Podle termínovky se běhá i na Sněžku. Nebo seriály běhů Horská výzva, Běhej lesy. Určitě se najdou i další zajímavé podniky. Třeba Jungrau Marathon, zmiňovaný v r. 2008. Už jsem si na to pořídil krásné krosové botky, Salomon XA...

4. Nejen běhat
Cesta od prvního krátkého triatlonu v roce 2008 k 1/2 triatlonu trvala rok, cesta k Ironmanu trvala dalších dlouhých šest let. Déle než jsem čekal. O to více jsem si celou přípravu a hlavně její výsledek užil a vychutnal. A u triatlonu samozřejmě zůstanu.

A co já, a co dál
V tomto roce dokončím loňském resty. Závody, které jsem díky zranění ramene odložil. Už mám za sebou Železného Chlísta, první kopcovitou vlaštovku Běh na Kozubovou. Rovněž kopcovitý Pilman. Z loňských podniků zbývá Baroko maraton, kde mi rovněž ochotně převedli loňskou zaplacenou registraci.
Původně jsem plánoval zkusit nějaký rychlejší podzimní 1/2 maraton. Využít natrénovanou vytrvalost. Ale po Ironmanu chybí motivace. Letní počasí s tropickými teplotami rovněž udělalo vsé. Takže letos už nic neplánuji. Snad jen zkusím registraci na Velkou Kunratickou, pokud budu úspěšný.
Příští rok neplánuji další dlouhý triatlon, v dalších letech mám v plánu Chalenge Roth, pokud se mi podaří zaregistrovat. Další velký, tradiční a vyhlášený dlouhý triatlon.
V plánu mám "zajimavé" podniky, aby to byla trochu výzva. Příští rok si zopakuji Krušnomana, doplním Half Krkonošmanem a kopcovitým Pilmanem. Další zajímavý podnik je OravaMan a láká mě i Krkonošman HD, ale to bude až za pár let.

A co dál na blogu?
Přestanu zaplevelovat internet svými výplody.
Občas nějakou reportáž, z nějakého pěkného podniku, sepíšu. Ale takto podrobné mapování tréninkového a závodního roku neplánuji.
Pokud jsem pár lidí inspiroval, tak jsem spokojený.

Díky vše pravidelným a nepravidelným čtenářům za podporu, máte nemalý podíl na úspěšném splnění mise Ironman Austria 2015.